Zločin, který rozhodujícím způsobem zasáhne do životů všech zúčastněných, stojí na počátku dramatické minisérie Pustina. Když se starostka severočeské vesnice, Hana Sikorová, ocitne na vrcholu svého boje proti velké těžební společnosti nabízející obyvatelům obce vysoké odstupné výměnou za opuštění jejich domovů postavených na ložiscích hnědého uhlí, zmizí její čtrnáctiletá dcera Míša. Pátrání po dceři Hanu po letech mírumilovného soužití s ostatními přivede k pochybnostem ohledně celé komunity, která se pod vlivem událostí začíná rozpadat a ukazovat svou pravou tvář. Objasňování záhady příběh rozvětvuje do několika prolínajících se dějových linií, gradujících do nečekaných souvislostí.
Nut tuto 3 dílnou minisérii vyvinula a realizovala pro HBO. Hořící keř popisuje soudní spor mezi matkou Jana Palacha a novým normalizačním režimem o odkaz jejího syna. Zatímco společenský odpor se po Janově smrti definitivně hroutí a společnost bere přítomnost sovětských vojsk za nezměnitelný fakt, z několika odvážných jedinců se formují představitelé nové opozice.
Minisérie bude na jedné straně filmovou anatomií vzniku normalizace a bude popisovat procesy, tlaky a obavy, které tak rychle a účinně vytvořily celospolečenský normalizační proud. Na straně druhé se bude příběh věnovat několika jedincům, kteří se přes vše rozumné rozhodnou vydat proti tomuto proudu. Hořící keř je film o odkazu Jana Palacha a dopadu jeho činu na naši společnost.
Teovi, Renatě, Aničce a Nikole je 19 let a žijí obyčejné životy teenagerů dospívajících v českém pohraničním maloměstě, kde všichni čtyři navštěvují stejnou školu. Film zachycuje své hrdiny v situacích, kdy středoškolskou bezstarostnost pomalu střídá úzkost z blížícího se vykročení do světa dospělých. Každý sám čelí důležité životní výzvě, na jejímž konci už nic nebude jako dřív. A nejde přitom jen o maturitu. Kdo z nich tváří v tvář nové zodpovědnosti obstojí, kdo z nich skutečně dospěje?
Kamera je s postavami většinu času téměř srostlá a zblízka vtahuje diváka dovnitř do světa jednotlivých hrdinů. Dynamická střihová skladba podtrhuje roztěkanost a nesoustředěnost mladé generace. Nic jako dřív nabízí kinematograficky podmanivý pohled do života teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli.
Vyvíjeli se miliony let, aby nakonec zůstali napospas vlastnímu osudu v bambusovém lese. Tam je našla a ujala se jich nejpřičinlivější odnož primátů – lidé. Příběh živočišného druhu, kterému se lidské pokolení plete i do nejsoukromějších
oblastí života. Z evoluční hry o životaschopné potomstvo vypadávají druhy, které o svém údělu přejatém od předků značně pochybují. V současném koloběhu světa si největší prostor začalo nárokovat lidstvo, aniž by se příliš trápilo následky svého jednání. Film „Pandy“ zachycuje hru o život černobílého zvířátka vystaveného chamtivým a voyeuristickým choutkám lidí, které jdou ruku v ruce s paradoxní lidskou představou o ochraně zvířat a pestrosti zvířecích druhů. Samozvaní ochránci se snaží postrčit přírodu „správným“ směrem a pandám zajistit budoucnost na zemi, přestože ony samy o to možná nestojí. Film Pandy byl podpořen Slovenským audiovizuálním fondem.
„Jsem už ve věku a také ve stavu, kdy si pokaždé před usnutím musím dobře umýt nohy, pro případ, že by pro mě v noci přijela sanitka.“
– Janina Dušejko
Přes kosti mrtvých je film světově známé režisérky Agnieszky Holland na motivy úspěšné polské novely Olgy Tokarczuk „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“.
Skrze energickou a značně excentrickou postavu Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve které se v v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastuje s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a ‘jiných’ obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.
Ľudovít ztratil syna při brutálním útoku neonacistů. V důsledku selhání slovenské legislativy jsou však útočníci brzy propuštěni na svobodu a Ľudovít čelí absurdní situaci bez jakékoli šance na spravedlnost. Pouští se do boje s policií bez zájmu, podplaceným soudnictvím a také skutečností, že si s vlastním synem nikdy nebyl příliš blízký. Čím více si klade jeho smrt za vinu, tím více se rozpadá jeho vztah s manželkou Zuzanou a mladší dcerou Jankou. A tím naléhavěji se snaží ovlivnit vyšetřování
„Podobnost se skutečnými událostmi či osobami není čistě náhodná.“ Gottland je netradiční pohled na 20. století. Povídkový film představuje svérázné osudy, milenecký vztah herečky Lídy Baarové s Josephem Goebbelsem, příběh létajícího spisovatele ve službách STB Eduarda Kirchbergera, baťovskou ideu pásové výroby i tragické rozhodnutí Zdeňka Adamce upálit se na protest proti fungování společenského systému.
Každá z povídek je formálně překvapivá, ať už se jedná o využití rotoskopie v animované povídce Letící kůň režisérky Viery Čákanyové, vytvoření nového „pásového filmu“ v povídce 86 400 režiséra Lukáše Kokeše nebo o originální spojení hraného filmu s realitou v povídce Panenství Lídy Baarové režiséra Petra Hátleho.
Film vznikl na motivy slavného knižního bestselleru Gottland od novináře Mariusze Szczygieła.
Dokumentární průzkum moderního fenoménu nočního života a nespavosti. Prostřednictvím autentických portrétů postav obývajících temný „polosvět“ pražských non-stop barů, heren a nočních podniků, mapuje životní prostor a společenství lidí „věčné noci“.
Film se skládá z portrétů několika lidí, jimž se podobné podniky staly přirozeným životním prostorem, záchranným světlým bodem, kde člověk nikdy není úplně sám. Nespavost, neschopnost vydržet sám se sebou a nutkání scházet se s podobně postiženými v „bunkrech“, často taky prostě láska k nočním dobrodružstvím, kriminálnímu prostředí a drogám. Paradoxní situace prodlužování nespavosti užíváním pervitinu a jiných stimulantů, prohlubování paranoie ze světla a světa. Vytváření subkultury s vlastní morálkou a filozofií.
Podněsterská moldavská republika. Představte si prostor, v němž se zastavily dějiny. Čas zpomalil téměř k nehybosti, život byl zakonzervován v podobě, v jaké se nacházel před rozpadem Sovětského svazu. Se strachem, který vyvolávají časté manévry tajné policie a všudypřítomný policejní dohled, se lidé sice sžili, ale bát se nepřestali. Sovětské myšlení, otupené primitivní ale zjevně účinnou propagandou autoritativního mocenského aparátu prezidenta Igora Smirnova, dělá z většiny obyvatel Podněsterské moldavské republiky dělníky lhostejnosti. Již dvacet let stojí Smirnov v čele oficiálně neexistující republiky, kterou stihl vytvořit ještě před rozpadem SSSR. Na hranici dnešní Evropské unie sleduje Pevnost několik postav uvízlých v geopolitické škvíře mezi Evropou a Ruskem, mezi současností a minulostí, mezi mafií a slušnými lidmi, mezi dekadencí a nadějí na změnu. V kulisách podněsterských prezidentských voleb snímek analyzuje pravidla organizace ne-státu a obyčejného života v něm.
Pohádka vypráví příběh dvou lesních trnků, Josefky a Bertíka, kteří jsou tak malí, že mohou bydlet ve vykotlaném pařezu a hbitě se pohybovat lesním porostem. Bertík se v mechovišti stará o zvláštní cinkavé houby – noční lampy, které každý den zhasíná a rozsvěcí. Josefka, jeho mladší sestra, šije klobouky parádivým muchomůrkám a vůbec se stará, aby byly spokojené, což ovšem není vůbec jednoduchá práce. Muchomůrky jsou totiž velice upovídané a hašteřivé, a protože jako všechny houby mají jen jednu nohu, na které nikam nedojdou, nemohou jedna druhou už chvílemi vystát. Lesním trnkům by se žilo krásně, kdyby se jednoho dne neobjevila Rusalka a nezačaly se Bertíkovy svítivé houby ztrácet…
Minulou sezónu nastoupil do nejnižší české fotbalové soutěže nový tým. FC Roma je děčínský klub okresního přeboru, který je složen převážně z romských hráčů. „Já když někoho nemám rád, tak ho budu chtít porazit,“ říká trenér Pavel Horváth. Soupeři to ale vidí jinak a většina z nich romský klub bojkotuje. Pro FC Roma tak začíná trochu zvláštní sezóna. Někdy se hraje, někdy se nehraje, dopředu není nic jisté a klub vyhrává většinu zápasů kontumačně. Fotbalisté FC Roma ale neztrácejí smysl pro humor a bojují jak na hřišti, tak mimo něj. Někdy je to ale těžší, než si představovali: ztrácejí se jim míče, hráči holdují marihuaně, fanoušci na ně pokřikují, ať táhnou do práce. V tabulce klub ale postupuje výš a výš. Podaří se hráčům postoupit do vyšší ligy a přesvědčit okolí, že nejsou agresi
Jedna žena, dva muži, čtyři děti a farma zvířat uprostřed sídliště…
Nataša žije na sídlišti v centru Kyjeva. Pod jednou střechou tu bydlí se svými dvěma muži, čtyřmi dětmi a stádem neposedných koz a prasat. Její rozpadlá farma, kde se kozy prohánějí mezi mnohaposchoďovými paneláky, je místem pro zkoušku svobody jednotlivce na současné Ukrajině. Developeři by farmu rádi zbourali, energická a vtipná Nataša však chrání svůj domov za každou cenu. Ušmudlané hospodářství je ostatně mnohem lidštějším místem k životu než sterilní panelové králíkárny okolo. Rodinné štěstí nenaruší ani Natašin manžel, spřádající protijaderné konspirace, ani dcera, která propadne jehovistům.
Podnikatel Michal Mertl by rád platil za architekta úspěchu – založil dětskou pěveckou pětici 5angels a se svým projektem se snaží dobýt nejvyšší patra českého šoubyznysu. Michal své svěřenkyně vede železnou rukou sportovního trenéra. Holky každý den zkouší, volný čas téměř neznají. ”Jsou to prostě normální dvanáctiletý holky, co pracujou”. To všechno proto, aby z nich vytvořil skvělý komerční produkt a ovládl trh s dětskou populární hudbou. Holky tak vystupují od kampaní na jogurty až po muzikál, který pro ně napsal Michal David.
Dokumentární film o životě za oponou nekončící show v kulisách zábavního průmyslu.
Nutprodukce je pražská produkční společnost. Naším hlavním cílem je hledat a nacházet nové přístupy k filmu a televizi. Zajímá nás tvorba, která je inovativní, osobitá a univerzální. Filmy a seriály vyprodukované v nutprodukci byly mimo jiné oceněny na Berlinale, v Cannes, vyhrály 15 Českých lvů a 6 Cen české filmové kritiky. Hořící keř byl v roce 2013 zvolen jako kandidát ČR na Oscara a Zlatý Globus.
